Také opice uzavírají koalice. Na našem politikaření není nic specificky “lidského”

Naše obdivuhodná morálka pramení ze zvířecích instinktů. Primatolog Frans de Waal studuje už půlstoletí šimpanze a zjistil u nich chování, jež nám bude připadat povědomé: 

• Po hádce nebo boji se šimpanzi usmiřují. 

• Znají reciprocitu – jeden vyčistí druhému ráno kožich, ten druhý se s ním odpoledne podělí o jídlo. 

• Znají synchronicitu – zívání nebo smích jsou u nich stejně nakažlivé jako u lidí. 

• Znají empatii – nemohoucí stará šimpanzice se dočká pomoci od mladších kolegyň, které jí pomohou vystoupat do svahu nebo přinesou vodu až do úst. 

• Znají závist a iracionální vztek – když jeden šimpanz dostane od člověka okurku a druhý grep, majitel okurky ji vztekle vyhodí z klece. 

• Znají spravedlnost – když dostane jeden šimpanz grep a druhý nic, první jej odmítne přijmout, dokud nedostane grep i ten druhý.  

• Jejich jídelní preference odpovídají našim cenám v supermarketu – mají raději exotické ovoce s vysokým obsahem cukru než okurky.  

• Uzavírají koalice – když se nějaký nový kandidát na alfa samce chce zalíbit samicím, které podporují dosavadního vůdce, stává se nezvykle štědrým. 

Obchází samice s jídlem a projevuje nezvyklou starost o jejich potomky. Hraje si s nimi a a dokonce je šimrá, aby udělal maminkám radost. Chce zkrátka získat jejich hlas – politikaření je zkrátka přirozené.