Proč cena za fotovoltaickou elektřinu klesá tak strmě? Působí tu obdoba Moorova zákona.

Je to tím, že fotovoltaika sleduje tzv. křivku učení (learning curve): s každým zdvojnásobením kumulativně instalované kapacity klesne cena technologií o určité procento. Cena elektřiny z fosilních zdrojů ovšem nesleduje žádnou “křivku učení”, takže rozdíl mezi drahou fosilní elektřinou a stále levnější obnovitelnou do budoucna poroste. To je také argumentem pro rostoucí investice do technologií obnovitelných zdrojů. 

Rychlost zlevňování solárních FV modulů činí 20%. S každým zdvojnásobením instalované kumulativní kapacity poklesne cena solárního modulu o 20,2%. Cena solárních modulů klesla z původních $106 za jeden watt elektřiny v 60. letech na součaných $0,38 za jeden watt. To je celkový pokles o 99,6%. 

Jak je patrné z dalšího grafu, podobnou křivku učení sleduje i další obnovitelný zdroj, totiž vítr. Průměrná cena za megawatthodinu vyrobené elektřiny z pozemních větrníků klesla za deset let o rovných 70% (ze 135 USD na 41 USD).

Někteří autoři přirovnávají křivku učení ke známému Moorovu zákonu, který platí už šedesát let a stanoví, že počet tranzistorů umístěných na integrovaný obvod se každé dva roky při zachování ceny zhruba zdvojnásobí. Ovšem Moorův zákon je především funkcí času, zatímco v případě fotovoltaiky je zdrojem pokroku instalovaná kapacita. Přesto je zarážející, jakou stabilitu si křivka klesající ceny za jeden watt už po desítky let zachovává. 

V 60. letech byly fotovoltaické panely aplikovány prakticky jen na vesmírných satelitech. První pozemské využití přišlo v 70. letech, kdy se solární panely instalovaly na místech bez přístupu k elektrické síti – na majácích, vzdálených železničních přejezdech, nebo při zmrazování vakcín v terénu. Další rozšiřování využití se neobešlo bez vládních zakázek a dotací. 

I tak “křivka učení” fungovala – továrny s větší produktivitou vyráběly více modulů, rostl výzkum, technologické inovace zvyšovaly účinnost panelů, technologické postupy vylepšovaly produkci křemíkových ingotů a plátů, objem těžby a zpracování vytěžené horniny roste a současně zlevňuje, moduly se stávají odolnějšími a jejich životnost roste, konkurence roste a náklady na výrobu snižují. Nespočet drobných zlepšení vyvolává setrvalý pokles ceny.